Letos v létě jsme se vydali na Cestu časem a prostorem…
… pomocí přenašečů jsme se v čase podívali na to, jak se žilo pravěkým lidem a pozdvihli jsme kulturu – byli jsme u zrodu praFEJSBŮKU, takže teď už chápeme, proč byl a je člověk tvor společenský…
… díky posunu času jsme měli možnost stát se filmařským štábem v Holywoodu, kde jsme pod vedením slavného Johna MutaWAYNa založili čtyři nejslavnější filmové ateliéry a natočili několik klasik stříbrného plátna…
… nebýt skoku v prostoru a čase, neměli bychom možnost podílet se na slavné výpravě pana Amundsena na Severní pól, kde jsme si vyzkoušeli, že ať se vydáte ze Severní točny kamkoli, jdete vždy na jih…
… ani kolonizaci nově objevené exoplanety bychom bez přenašeče nemohli úspěšně dokončit. A co více, nám se opravdu podařilo objevit, že voda je životadárná – ta voda v cisternách na konci fakt téměř žila…
… při našem putování proti toku času jsme se dostali do carského Ruska, kde jsem se nachomejtli k výstřelu z Aurory a měli jsme možnost dobýt „Cholodnyj haus“…
… pomocí chronosféry jsme měli možnost zavítat do CísAlKu – císařské alchymistické kuchyně, kde jsme vedle HuHu koktejlu viděli a přičuchli i ke koktejlu hořčíku, hliníku a dalších zajímavých prvků, které se v rukou alchymistů prudce okysličovaly a daly nám zažít dosud nepoznané…
Zažili jsme i další nevšední události, pomohli jsme zkomponovat opus „Berounka river“ spolu se synem Bedřicha Smetany – o něco méně známým Bedřichem Máslem, navštívili jsme Krašov, nebo spluli kus Berounky na žížalách…
Každopádně, i letos se nám spouště foťáků činily a tak máme mezi sebou spoustu fotek… pro ochutnání by to mohlo stačit… a kdo má odkaz na všechny fotky, ten ať si to nechá pro sebe, stejně by tomu moc lidi nevěřili… páááááááč, kdo nezažil, ten neuvěří a nepochopí!
(Kdybyste měli náhodou pocit, že si na Tejdenku užívali hlavně tatínkové, tak se mýlíte… nic není vzdálenějšího pravdě! Byly to děti, pro které jsme to vše dělali, ale bylo třeba v nich odbourat ostych a dobré vychování (ke kterému je vedeme celý rok v našich rodinách), a tak jsme museli jít příkladem… a navíc, pokud někde uvidíte na fotce princeznu nebo malého chlapa, nevzbudí to v očích dalších dospělých takové otazníky na duševní zdraví fotografovaného, jako se bude zračit v pohledu „dospělého“, když uvidí jiné dospělé v naprosto „přirozené“ situaci… 🙂 Takže závěrem – užívali jsme si všichni…)
Zdraví Hugo Wentill
P.S.:
Musel jsem odjet z ČR dříve, před koncem letošního Tejdenku, protože musím pomoci připravovat natáčet další film ze série „Piráti z Karibiku“… takže, příští rok pozvu „pár“ kamarádů na samotné natáčení a uvidíme, jak to příští léto dopadne…