Dámy a pánové, účastníci naší výpravy i návštěvníci našich stránek náhodní či pravidelní, to byla letos zase plavba…
… když jsme se v Karibiku potkali na začátku července v Zátoce žraloků, kam jsme se dopravili z různých koutů naší krásné země i nejbližšího okolí (např. z Čukotky), bylo jasné, že to nebude běžná všední expedice…
Skoro fšichni věděli, že se členové našeho Spolku budou jako komparz menších rolí pohybovat při natáčení dalšího filmu z úspěšné série Pirátů z Karibiku vedle slavných herců jako jsou např. Johny Depp, Geoffrey Rush, Orlando Bloom či Keira Knightley. Náš známý, Hugo Wentill, který byl společností Walta Disneye požádán, aby filmu zajišťoval produkci, se domluvil s vedením ŠST&D o pomoci při obsazení epizodních posav. Tak jsme měli možnost se o legendě „starýho Berrounckiho“ dozvědět více i my ze Spolku ještě před tím, než vypukne světová vlna zájmu po zveřejnění filmu v kinech… a mohli jsme tak zjistit, že se námět filmu „Piráti z Karibiku – Poklad starýho Berrounckiho“ zakládá na legendě, ale to ne na ledajaké pověsti!
První večer se k našemu ohni dobelhal nějaký odrbaný pirát s truhlou, kterou prý našel na pobřeží, ale nám bylo jasné, že to tak asi nebude a za získáním černé pokladnice je mnohem více… zlodějiny, krve, neštěstí a útrap. Tu truhlu nám nechal, protože jí neuměl otevřít a utekl dále, protože mu byl v patách houf pobudů, kteří „mu šli prý po krku“… a ještě než zmizel, tak nám řekl, že do Zátoky kobyl přijely dvě velké pirátské lodě, prý nápadně podobné lodím „mladejch synů Berrounckejch“.
Nešť, jeho osud nás až tak nezajímal, protože jsme měli v ruce truhlici, která mohla být podle všeho osobním zavazadlem starýho Tullamora Berrounckiho a do které jsme se nakonec dostali. V krabici bylo něco zlaťáků a stříbrňáků, nějaké drobnější diamanty, ale hlavně, hlavně tam byla původní mapa i s návodem, kde najít poklad starýho Berrounckiho a informacemi, kde hledat všech sedm klíčů od pokladnice… a tím to vlastně začalo.
Druhý den jsme se vypravili do Kobylí zátoky v kostýmech, aby nás nepoznali od pravých pirátů, a nechali jsme se najmou jako posádka na obě lodi. Co lodi… to byly koráby, ze kterých běžela husí kůže po zádech i otrlým zloduchům a světa znalým krajánkům… oba synové starýho piráta Berrounckiho, Daniel a Jack, nás přijali a vyrazili jsme s nimi na plavbu plnou nástrah a dobrodružství.
Nebudeme zde líčit všechny podrobnosti, ale vězte, že jsme po dlouhé plavbě na moři plné bojů s jinými loděmi objevili truhlu s pokladem, zamčenou na sedm zámků, v průběhu týdne jsme v nebezpečných situacích získali i za cenu hodně vysokou všech sedm klíčů a poslední večer u ohně, když jsme měli vše připravené, tak jsme spolu s kapitány lodí otevřeli poklad…
… protože by tu mezi čtenáři mohli být i úředníci cechu finančního, a my jim nechceme přidělávat vrásky na čele z počítání zisku a daní, neuvedeme zde přesně bohatství, jež jsme si mezi sebe rovným dílem rozdělil, ale vězte, že to bylo fakt hodně moc…
No a protože jsme se nadchli pro mořský svět, uvažujeme, že bychom se příští rok připojili k záchranné expedici TAJF – UN, která sonduje dno Mariánského příkopu, protože tam někde je asi prasklina a prosakuje tam voda na druhou stranu Zeměkoule, kde zase vody nevysvětlitelně přibývá – takže bychom si mohli podle románu pana Julka Verneovýho střihnout „Dvacet tisíc mil pod mořem“…
Jenže, jak letěl Hugo Wentill k Mariánským příkopu s expedicí vědců, měl mezipřistání v Malajsii a bavil se tam s nějakým domorodcem z Mompračemu (prý se jmenoval Sandokan, nebo tak nějak), že bychom mohli přijet příští léto pomoci místním lidem s bojem proti Východoindické společnosti a divé zvěři… zmiňoval prý nějakého Jamese Brooka ze Sarawaku a dravé tygry…
Uvidíme, možná se příští léto na skok stavíme v Malajsii a třeba z toho bude vzrušující dobrodružství…
Zatím všem přeji pohodové dny a těším se na setkání s vámi,
Váš Hugo Wentill.
Jo, pro zájemce je tu pár obrázků, příběhů lidí, kteří se kolem bájného / prokletého pokladu vyskytli a které se podařilo vyzpovídat a také několik fotek z letošního natáčení pirátské ságy… (ale kdo nezažil, ten nemá potuchy, ten neví… )