V neděli 16.12.2018 jsme se dopoledne sešli téměř fšichni smluvení v pekárně u Guláše (Pekařství Kohn).
Kýble barevných těst byly odborně vyváleny, vykrájeny a upečeny. Rozličné zdobení se provádělo klasicky, ponorem do čokolády… nebo cákáním a lá Picasso.
Letos nám Gulda nepřipravil k jídlu žádné vepřové kolínko, ani pečené klobásky, nebyly ani výpečky v housce… měli jsme „kuřízky a hranolkové a kečup“. Najedli jsme se fšichni… někdo bez fantazie, někdo zkoušel nahradit rajčatovou chuť protlaku rybízovou marmeládou, jiní jsme zkusili řízek ozdobit tmavou čokoládou, ale asi nejvhodnější kombinace se ukázaly být hranolky s nutelou podávané s luxusním maďarským špekem… co mám povídat!
Trochu jsme podcenili bruslařskou přípravu a tak jsme letos místo klouzání se na ledním stadionu v chodbě vzali za vděk speleologickou výpravou do tajuplného litoměřického podzemí. Strašidelné sklepení plné nejrůznějších temných zákoutí a hrůzyplných chodeb začíná přímo v gulášovic baráku…stačí sejít pár schodů a rázem je člověk v jiném světě, plném nestvůr, přízraků a duchů. Brrrrrrr… ještě že byl účastníkem naší expedice i slovutný rejža Matěj… Ano, správně, Ten Matěj! Kam se hrabe Barrandov, o něco větší Bolivůd, nebo profláknutý Holivůd. S námi byl generální ředitel společnosti MutaFILM… a natáčel spolu se svým týmem nejznáměnší herce a herečky… Za čas, kdy tatínkové nazdobili neskutečné množství cukroví, tuny a tuny sladkostí (namátkou: linecká kolečka, čokoládové trojúhelníčky, oříškové kosočtverce, mixy nejen tvarové ale i barevné, originální kombinace lineckého kolečka s kolečkem dunajské klobásy přelité bílou čokoládou, a nepřeberné množství dalších chuťovek) se zrodil film… Film, spíše horror, z prostředí litoměřického podzemí, který nemá obdoby… zatím jen ti nesrdnatější jej shlédli celý, my ostatní si dávkujeme napětí po malých kouscích, abychom to mohli rozdýchat.
No, když bylo hotovo a Guláš už začal být neklidný z toho, že se mu filmařský amsábl začal ze sklepů rozlejzat i po baráku a začali vymýšlet, kde by co natočili a jak bychom mohli být do děje a natáčení vtaženi i my dospělí, rozhodli jsme, že pomalu půjdeme…
Závěrem se rádi pochlubíme tím, že si každý odnášel hromady cukroví a v několika krabičkách byly i bonusové kousky… linecké zdobené klobásou!
… doufáme, že Gulda do příštího prosince zapomene na borčus a zmatky, které jsme tam nechali a dovolí nám i příští rok připravit vánoční cukroví a pomoci tak našim babiččiným sestrám, aby neměly tolik práce s vánočním pečením…
Fotky ani dávat nebudeme, možná jednu, dvě… váže se na ně totiž kopirajt společnosti MutaFilm.